Posts Tagged ‘alkohol’

Palírny (oficiální) a jejich kvalita

Sunday, October 2nd, 2011

22.9.2011 22:46, počet návštěv: 1595
Dobrý den. Cílem tohoto diskuzního fóra je výměna informací, kde skutečně kvalitně vypálit zlato z našich sudů…

23.9.2011 8:23
Nedělám reklamu, uvádím jen vlastní zkušenost. Pálíme již několik let větší množství v Šebrově, menší – 50 – 150 l v Boskovicích (tam lze také nechat založený kvas a oni pohlídají, taky moštují) – naprostá spokojenost. Elena

23.9.2011 11:09
Tak to docela závidím, že máte takto pozitivní zkušenost. Moje zkušenost s pálenicema je taková, že se snaží vymačkat kvas co nejrychleji. aby mohli pokračovat s další várkou. Prostě jedou od kusu… A pak jedou při pálení až nadoraz, aby byl člověk spokojený – prostě vám dobře teče, tak co byste chtěli… Přitom důraz na množství a rychlost je v protikladu ke kvalitě. P.

23.9.2011 14:40
Nejen s kvalitou pálenky ale především s velikou vstřícností a jednáním jsem byl letos spokojen a překvapen v pálenici ve Viničných Šumicích. Léty “zaběhnutá” pálenice s dvoukotlovou kolonou v mědi, z které dýchá domácí atmosféra venkova provoněná ovocem. V průběhu samotného pálení majitelka neustále na koloně cosi hlídá, měří, ke konci stále hlídá vůni i chuť výpalku. Za to co mi vypálili z meruňek dávám 1000 bodů.

23.9.2011 15:48
V průběhu samotného pálení majitelka neustále na koloně cosi hlídá

24.9.2011 9:44
Kdo Vám v tom brání pane inženýre, příslušnou palírnu můžete navštívit (adresář pálenic v CZ není utajováným dokumentem) a s “personálem” pohovořit, nebude-li to ovšem proti Vašemu přesvědčení. Navíc v přispěvku je, že pálenice je vybavena “klasickou” dvoukotlovou aparaturou (lidově nazývanou kolonou) a nikolik jednokotlovou se zesilovací (3patrovou) kolonou. Takže se tam projevují úplně jiné vlivy, než které Vy popisujete. Přeji hezký víkend.

25.9.2011 16:36
Obávám se, že si nerozumíme. Dvoukotlový způsob přípravy spočívá v přípravě lutru, který se dále zpracovává převážně rektifikačně. Kolona je jen jedním z prvků této druhé aparatury, nicméně nejdůležitější. A ocenil bych, kdybych věděl s kým komunikuji. slosar-petr@seznam.cz

26.9.2011 9:16
Dobrý den, ano také se obávám, že si nerozumíme, že se zde zaměňují „pojmy“ (tím nechci “rýpat” pouze konstatuji, jako v předešlém příspěvku).
… Dvoukotlový způsob přípravy spočívá v přípravě lutru, který se dále zpracovává převážně rektifikačně … Nemám samozřejmě přehled (a to nebudou mít asi ani na MZe, pochybuji že si vedou tuto statistiku) kolik dvoukotlových pálenic je vybaveno ve druhém stupni rektifikační kolonou, ale moc jich asi nebude. Stále převládá „prostá“ dvojnásobná destilace, tedy bez zesílení na „rektifikační koloně“. Vámi uváděný způsob je jistě přínosnější pro samotnou technologii destilace (sám jsem o něm uvažoval před cca 10 lety), ale tyto pálenice jsou dost „konzervativní“. Na obr. z pálenice o kterou se jedná, alespoň já žádnou „rektifikaci“ nevidím. Přeji hezký den Lojza
PS. Bohužel na zdejším foru, Vám diskusi s majiteli pálenic asi nikdo nezajistí, to by se museli sami ozvat, zprostředkovat to nelze.

26.9.2011 12:01
Pokud to tak je, že i ve druhém stupni stále převládá prostá destilace, jak píšete, tak to je tedy situace dost tristní. Úkolem kolony není jenom destilát zesílit, ale poradit si i s azeotropií, tedy se schopností molekul s vysokým bodem varu (často nad 180 °C), které patří do tzv. dokapové složky, dostávat se do finálního destilátu. A to bez řízeného zpětného toku kolonou prostě nejde a deflegmátory to bohužel moc neumí a jak by to také mohly umět, když není znám vztah mezi teplotou vody, která má tímto zařízením protékat a složením vařáku, které se v čase neustále mění. Takže se to zachraňuje přerušováním destilace když teče +- čtyřicítka někdy i méně, v každém přépadě se nemalý objem lihu v lutru musí obětovat, aby finální destilát byl k světu. A to se týká hlavně slivovic kde se dokapové složky nejvíc projevují a stačí i 0,1% a je zle. slosar-petr@seznam.cz

26.9.2011 14:48
Dobrý den. Jsem naprostý začátečník. Lze nějak laicky poznat (z vnějšího vzhledu), že palírna má rektifikační kolonu. Když mi páleničář řekne, že ji mají, tak mu doposud nezbývá než věřit…

1.10.2011 22:12
Pokusím se odpovědět na Váš dotaz. Většinou ty tzv. dvoukotlové aparatury (garnitury) jsou bez rektifikační kolony. Naopak jednokotlové pálenice jsou vždy vybaveny rektifikační kolonou. Zkusím vložit obr. aparatury s rektifikační kolonou pro “přiblížení”. Snad to takto stačí.

23.9.2011 16:47
Díky za zajímavý tip. Škoda, že to je dost daleko. Chtělo by to něco více na východ, směrem ke slovenským hranicím… P.

23.9.2011 21:44
Dobry den, Moravakum to sice asi trha zily, ale nejkvalitnejsi palenice je v Jilovem u Prahy – Radliku. 9.Jelinkuv Vizovicky kost 2011 – Nejlepsi palenicarska obec. FLORA Olomouc 2010 – Champion kostu – Cena Unie destilateru za nejlepsi kolekci prihlasenych vzorku. Toz tak…

23.9.2011 22:01
Tož když sú tak dobří, tak kde ten výtvor može normální člověk okoštovat?

24.9.2011 10:20
Mají svoje stránky kde se s palírnou můžete seznámit, fungují i v režimu “lihovar” (jestli Vám tento termín něco říká) tak lze čas od času u nich zakoupit “přebytky” pálenek. Nemají však “zásilkovou službu”. Proto “ochutnat” lze jen na akcích, kterých se zůčastní (dovolí-li to pořadatel). Vzhledem k tomu, že jsou tam “páni celníci” na kontrole každých 14 dní (oblíbená pálenice), na nějakém “úskoku na zákazníka” nemají zájem.

24.9.2011 12:10
Tož faň. A co pálenice na Valašsku a Slovácku?

26.9.2011 9:45
Pán Václav.Václav zákládal tuto diskuzi, abychom si sdělovali své zážitky a zkušenosti s pálenicemi, kde pálíme, kde to stojí za h… a kde jsme byli spokojení a můžeme je doporučit dalším, třeba i začínajícím.Nnějak se to tu začíná zvrhávat v souboj Morava – Čechy a odborné příspěvky typu “Uměla komunikovat s ději, které probíhali v koloně, kde se setkává kapalná a parní fáze a vytvářejí spolu rovnovážné stavy”, což je asi totéž, co nám chtěl sdělit laik p. J.C. Já sám jsem začátečník (letos moje 3.pálení) a na pálenici jsem měl štěstí asi jako pán J.C., super chování personálu, přinesené klobásky, uzené, atd., jednou nám pí.páleničářka dělala bramboráky, podruhé přinesla zabijačku, no super atmosféra. A navíc majitel taky “neustále na koloně cosi hlídá, měří a hlídá chuť i vůni výpalku”

26.9.2011 18:12
Do pálenic jezdím deset roků, za tu dobu jsem vystřídal celkem čtyři. Nevím, zda jsem měl štěstí, ale žádnou z nich nemohu označit za vyloženě špatnou.

27.9.2011 12:05
Dobrý den všem. Mám v merku pálení v pálenici pana Vaňka ve Stříteži nad Bečvou. Sám jsem tam nikdy nepálil a tak mně zajímají zkušenosti s touto konkrétní pálenicí. Pálil tam někdo? Dík. Petr

27.9.2011 14:14
Dávám “100 bodů” za usměrnění dikuse k původnímu tématu :-) )

27.9.2011 16:47
Má někdo zkušenost s pálenicí v Žešově u Prostějova? Letos tam chci pálit svoji prvotinu. Díky. Milan

28.9.2011 9:26
Já bych se rád zase optal na “reference” o pálenici v Ostravě – Krásném Poli, již podle web.stránek to musí být “špičková palírna”. Děkuji.

28.9.2011 10:00
Nemohu soudit. Mohu ale doporučit palírnu U Zelené lípy v Horní Suché na Karvinsku. Výborný přístup personálu a od toho odvíjející se výsledek pálení.

28.9.2011 10:56
Děkuji za odpověď, ale ty stránky stojí za to si přečíst!

28.9.2011 14:07
Zpitelnit se dá téměř všechno, chce to jen najít “palírnu v Domatíně” která je ve vaší blízkosti. Dávat státu další poplatek za “ekologizaci” mi připadá přemrštěné.

29.9.2011 20:54
Pokud mám dobré info tak přímo v Tišnově je kvalitní pálenice…

1.10.2011 15:07
Po zkoušce několika destilátů z různých palíren ve Středočeském kraji, vám mohu směle doporučit specialisty na hruškovici v pálenici Tlustovousy vedle Úval u Prahy. Destilát je velice jemný.

2.10.2011 0:17
jsem spokojeny s palenici u Beranka v Brne

Štítky:

Koňak, brandy, vínovice a jiné ušlechtilé destiláty

Saturday, October 1st, 2011

22.9.2011 21:34, počet návštěv: 680
Dobrý den. Cílem tohoto příspěvku je rozproudit diskuzi o u nás okrajové problematice ušlechtilých destilátů prováděných z vín stařených v sudech. Mezi vína počítám jak vína révová, tak vína ovocná. Jsou tak vítáni všichni znalci či obdivovatelé koňaku, kalvadosu, brandy a podobných záležitostí.

23.9.2011 17:09
Zdravím. Kromě pár řádek v různých publikacích jsem k tématu výroba koňaku nic nečetl. Letos jsem se ovšem rozhodl dát slivovici do sudu. Zatím nevím jaký to bude materiál – dub, třešeň, akát? Poradí někdo?

23.9.2011 18:04
No, na pravy francouzsky konak se budete asi muset prestehovat do Francie do oblasti Cognac, jinak vam z toho vzdycky vznikne jen brandy :-)

23.9.2011 19:01
Dobrý den. Díky za velmi zajímavou reakci. Použil jste dub zimní či letní? Byl české provenience? Jak dlouho jste nechal brandy ležet? Dával jste ji do sudu již ředěnou, nebo s vysokým vol etanolu? Díky. Václav

23.9.2011 18:06
Slivovici nemůžete udělat nic horšího, než když ji vnutíte jiné chutě, které budou pocházet ze dřeva do kterého ji chcete uložit. To je prostě vražda. Tak si to rozmyslete a alespoň část uložte do skla, abyste po letech mohl posoudit ten rozdíl. Slivovice je svatý Slovácký nápoj, kterému nepatří žádné dochutě ze dřeva či sušeného ovoce, ale hlavně, musí zůstat bezbarvá. Takže ne žádná “zlatá slivoice”, která sice v ústech neuráží, ale slivovice to není. slosar-petr@seznam.cz

23.9.2011 19:08
Dobrý den. Bral jste někdy v úvahu skutečnost, že alkohol se začal ukládat do skla až v průběhu novověku (17., 18. stol.) – nesmírně vysoká cena skleněných nádob? Z uvedeného tedy vyplývá, že na bezbarvou slivovici si lidé zvykli až v průběhu předminulého století… Původní podoba slivky (té skladované) je tedy zlatohnědá… Myslíte, že lze označit desítky generací našich předků za vrahy slivovice? Václav

23.9.2011 20:41
Přestože mě slivovice ze sudu nijak neuráží, myslím si také, že patří do sklenic, nikoli dřeva. Stejně jako nemám nic proti barikovému vínu, tu pravou odrůdovou chuť vína ocení každý someliér jen ze skla.
Nevím, zda byli naši předkoé vrazi slivovice, ale když jsem v muzeu viděl ty staré kolony, hrnce a lavory, obávám se, že důbvod, proč dávali destilát do dřeva mohl být docela prozaický – ono to dřevo dokáže hodně vyspravit.
Historie pálení kolem Vizovic se datuje kolem roku 1550, ale ze švestek se pálilo až v polovině 18. století (viz stránky města Vizovic). V té době se již uchovávalo v lahvích i víno, Nevím, jestli víno bylo tehdy dražší než slivovice, ale pochybuji o tom. Stejně pochybuji, že by naši předkové ukládali destilát do dřevěných nádob, kde se časem ztrácí alkohol i objem. Nemuselo jít jen o drahé sklo, existovalo vícemateriálů zaručujících trvanlivost – cínové, kameninové, aj.

23.9.2011 21:29
Cín – materiál pro horní jeden tisíc obyvatel. A vždy se z něj jen pilo. Viděl jste někdy třeba 50litrovou bečku na slivovici z kameniny? Jestli ano, tak řekněte kde a já velmi rád takovou raritu shlédnu… Prostě dříve (do 19. stol.) se pálenka buď hned vypila (tak připomínala dnešní), nebo šla do dřevěných sudů. Pokud tak tomu nebylo, tak se jednalo výjimku. A dále bych upozornil, že slivovice se vyráběla ve střední a jihovýchodní Evropě již ve středověku…

24.9.2011 8:47
S tím nelze než souhlasit. Skutečně, při výrobě koňaků (někdo je na ten pojem citlivý, nepochází-li nápoj z Cognac), brandy, ale i pravého calvadosu, je dřevo nezastipitelné. Většina skutečných odborníků přes slivovici (k nimž se nepočítám), si ale cení jednoznačně víc slivovici čistou. Možná se mýlím, ale nevím o žádné degustaci, kde by první místa obsadila slivovice ze sudu.
Destlace je známa již z Mezopotámie, zmínky jsou i v bibli. Pálenky ale sloužily k obřadním účelům a nejsou zmínky o tom, že se pily (na rozdíl od vína a piova). Ve středvěku již ano, vesměs z obilí, z ovoce pak o něco později.

24.9.2011 12:16
Rád bych se vrátil k původní problematice. Je tu někdo, kdo kdo dává pálenky (vyjma slivovice), zvláště ty vinné či jablečné, do dřevěného sudu? Václav

27.9.2011 12:16
Dobrý den. Já osobně pálenky do sudu neukládám. Ostně neukládám je ani do skla, protože nemám kvas a tedy ani žádný finální produkt. Chtěl bych však uvést jeden postřeh, který vyplybul z mého teoretického zájmu o problematiku uložení pálenek v sudech. Moje znalost také svědčí o tom, že pálenky z dřevěných sůdů nebodují výrazněji v koštech. Já osobně si myslím, že je to způsobeno dvěma základními faktory: 1) pálenky ze sudů dosud skutečně nedosáhly potřebné kvality (krátké staření, nepříliš vhodné sudy…), 2) pokud soutěží pálenky ze skla a sudů mezi sebou, tak jsou porovnávány dvě nesouměřitelné věci – tzn. každá by měla být vhodnocena v odlišné kategorii, i když výchozí surovina je shodná… (prostě jsou to dvě zcela svébytné hodnotné věci, které by měly mít stejnou šanci…) Zatím. B.

27.9.2011 20:30
do nového 5 lt dubového soudku /po procedurách s opakov.zavodněním vařicí a poté stud.vodou – dle doporučení výrobce/ jsem ve 2 případech uložil /a vždy na 6 měsíců/ nejprve bílou vínovici a poté červenou/.Vínovici jsem vydestilovat v labo podmínkách vždy z 10 lt italského vína /náramně se hodí sklen.demižony na další destiláty/.Bylo vždy uloženo cca 1,8 lt 45% vínovice a soudek byl v teplotě cca 15 C.Soudek mi v 1.případě vcucnul asi 1 lt a podruhé 0,6 lt vínovice-to mě poněkud více překvapilo, ale výsledný destilát je krásně hnědý a lahodný, byla nutná filtrace přes fïltrač.papír-je opravdu čirý.Už vyhlížím možnost dalšího nákupu obdobného vína a jednoznačně budu pokračovat.Do soudku zamýšlím uložit i kvalitnější víno -jak b66ude příp.ovlivněno předchozím plněním.

27.9.2011 20:44
Jsem rád, že se konečně ozval někdo, kdo si dělá podomácku brandy. Rád bych se otázal, jaká byla výsledná barevnost destilátu po filtraci? A pak se také v literatuře uvádí, že použité víno by mělo být nesířené, aby se sirné sloučeniny nedostaly do brandy – nemělo případné síření vliv na chuť či vůni destilátu? Václav

27.9.2011 21:08
Obě vínovice / brandy-pokud to není příliš vzletné pojmenování / měly barvu asi jako silný čaj, popravdě mi více chutnala ta první-z bílého vína.Zda bylo víno sířené netuším / ale mohu se podívat na etiketu, pokud tam bude toto uvedeno/.Výchozí víno bylo určitě z kategorie “stolní” a tento experiment jsem podnikl popravdě pro ty sklen.demižonky /plný za 100 Kč- víno mi připadalo pro mě nepitelné-víno mám rád a dokáži jeho kvalitu posoudit.O to více mě potěšil chuťový výsledek takto uložené vínovice a chutnala všem, co tuto trochu ochutnali.

Štítky: