22.9.2011 21:34, počet návštěv: 680
Dobrý den. Cílem tohoto příspěvku je rozproudit diskuzi o u nás okrajové problematice ušlechtilých destilátů prováděných z vín stařených v sudech. Mezi vína počítám jak vína révová, tak vína ovocná. Jsou tak vítáni všichni znalci či obdivovatelé koňaku, kalvadosu, brandy a podobných záležitostí.
23.9.2011 17:09
Zdravím. Kromě pár řádek v různých publikacích jsem k tématu výroba koňaku nic nečetl. Letos jsem se ovšem rozhodl dát slivovici do sudu. Zatím nevím jaký to bude materiál – dub, třešeň, akát? Poradí někdo?
23.9.2011 18:04
No, na pravy francouzsky konak se budete asi muset prestehovat do Francie do oblasti Cognac, jinak vam z toho vzdycky vznikne jen brandy 
23.9.2011 19:01
Dobrý den. Díky za velmi zajímavou reakci. Použil jste dub zimní či letní? Byl české provenience? Jak dlouho jste nechal brandy ležet? Dával jste ji do sudu již ředěnou, nebo s vysokým vol etanolu? Díky. Václav
23.9.2011 18:06
Slivovici nemůžete udělat nic horšího, než když ji vnutíte jiné chutě, které budou pocházet ze dřeva do kterého ji chcete uložit. To je prostě vražda. Tak si to rozmyslete a alespoň část uložte do skla, abyste po letech mohl posoudit ten rozdíl. Slivovice je svatý Slovácký nápoj, kterému nepatří žádné dochutě ze dřeva či sušeného ovoce, ale hlavně, musí zůstat bezbarvá. Takže ne žádná “zlatá slivoice”, která sice v ústech neuráží, ale slivovice to není. slosar-petr@seznam.cz
23.9.2011 19:08
Dobrý den. Bral jste někdy v úvahu skutečnost, že alkohol se začal ukládat do skla až v průběhu novověku (17., 18. stol.) – nesmírně vysoká cena skleněných nádob? Z uvedeného tedy vyplývá, že na bezbarvou slivovici si lidé zvykli až v průběhu předminulého století… Původní podoba slivky (té skladované) je tedy zlatohnědá… Myslíte, že lze označit desítky generací našich předků za vrahy slivovice? Václav
23.9.2011 20:41
Přestože mě slivovice ze sudu nijak neuráží, myslím si také, že patří do sklenic, nikoli dřeva. Stejně jako nemám nic proti barikovému vínu, tu pravou odrůdovou chuť vína ocení každý someliér jen ze skla.
Nevím, zda byli naši předkoé vrazi slivovice, ale když jsem v muzeu viděl ty staré kolony, hrnce a lavory, obávám se, že důbvod, proč dávali destilát do dřeva mohl být docela prozaický – ono to dřevo dokáže hodně vyspravit.
Historie pálení kolem Vizovic se datuje kolem roku 1550, ale ze švestek se pálilo až v polovině 18. století (viz stránky města Vizovic). V té době se již uchovávalo v lahvích i víno, Nevím, jestli víno bylo tehdy dražší než slivovice, ale pochybuji o tom. Stejně pochybuji, že by naši předkové ukládali destilát do dřevěných nádob, kde se časem ztrácí alkohol i objem. Nemuselo jít jen o drahé sklo, existovalo vícemateriálů zaručujících trvanlivost – cínové, kameninové, aj.
23.9.2011 21:29
Cín – materiál pro horní jeden tisíc obyvatel. A vždy se z něj jen pilo. Viděl jste někdy třeba 50litrovou bečku na slivovici z kameniny? Jestli ano, tak řekněte kde a já velmi rád takovou raritu shlédnu… Prostě dříve (do 19. stol.) se pálenka buď hned vypila (tak připomínala dnešní), nebo šla do dřevěných sudů. Pokud tak tomu nebylo, tak se jednalo výjimku. A dále bych upozornil, že slivovice se vyráběla ve střední a jihovýchodní Evropě již ve středověku…
24.9.2011 8:47
S tím nelze než souhlasit. Skutečně, při výrobě koňaků (někdo je na ten pojem citlivý, nepochází-li nápoj z Cognac), brandy, ale i pravého calvadosu, je dřevo nezastipitelné. Většina skutečných odborníků přes slivovici (k nimž se nepočítám), si ale cení jednoznačně víc slivovici čistou. Možná se mýlím, ale nevím o žádné degustaci, kde by první místa obsadila slivovice ze sudu.
Destlace je známa již z Mezopotámie, zmínky jsou i v bibli. Pálenky ale sloužily k obřadním účelům a nejsou zmínky o tom, že se pily (na rozdíl od vína a piova). Ve středvěku již ano, vesměs z obilí, z ovoce pak o něco později.
24.9.2011 12:16
Rád bych se vrátil k původní problematice. Je tu někdo, kdo kdo dává pálenky (vyjma slivovice), zvláště ty vinné či jablečné, do dřevěného sudu? Václav
27.9.2011 12:16
Dobrý den. Já osobně pálenky do sudu neukládám. Ostně neukládám je ani do skla, protože nemám kvas a tedy ani žádný finální produkt. Chtěl bych však uvést jeden postřeh, který vyplybul z mého teoretického zájmu o problematiku uložení pálenek v sudech. Moje znalost také svědčí o tom, že pálenky z dřevěných sůdů nebodují výrazněji v koštech. Já osobně si myslím, že je to způsobeno dvěma základními faktory: 1) pálenky ze sudů dosud skutečně nedosáhly potřebné kvality (krátké staření, nepříliš vhodné sudy…), 2) pokud soutěží pálenky ze skla a sudů mezi sebou, tak jsou porovnávány dvě nesouměřitelné věci – tzn. každá by měla být vhodnocena v odlišné kategorii, i když výchozí surovina je shodná… (prostě jsou to dvě zcela svébytné hodnotné věci, které by měly mít stejnou šanci…) Zatím. B.
27.9.2011 20:30
do nového 5 lt dubového soudku /po procedurách s opakov.zavodněním vařicí a poté stud.vodou – dle doporučení výrobce/ jsem ve 2 případech uložil /a vždy na 6 měsíců/ nejprve bílou vínovici a poté červenou/.Vínovici jsem vydestilovat v labo podmínkách vždy z 10 lt italského vína /náramně se hodí sklen.demižony na další destiláty/.Bylo vždy uloženo cca 1,8 lt 45% vínovice a soudek byl v teplotě cca 15 C.Soudek mi v 1.případě vcucnul asi 1 lt a podruhé 0,6 lt vínovice-to mě poněkud více překvapilo, ale výsledný destilát je krásně hnědý a lahodný, byla nutná filtrace přes fïltrač.papír-je opravdu čirý.Už vyhlížím možnost dalšího nákupu obdobného vína a jednoznačně budu pokračovat.Do soudku zamýšlím uložit i kvalitnější víno -jak b66ude příp.ovlivněno předchozím plněním.
27.9.2011 20:44
Jsem rád, že se konečně ozval někdo, kdo si dělá podomácku brandy. Rád bych se otázal, jaká byla výsledná barevnost destilátu po filtraci? A pak se také v literatuře uvádí, že použité víno by mělo být nesířené, aby se sirné sloučeniny nedostaly do brandy – nemělo případné síření vliv na chuť či vůni destilátu? Václav
27.9.2011 21:08
Obě vínovice / brandy-pokud to není příliš vzletné pojmenování / měly barvu asi jako silný čaj, popravdě mi více chutnala ta první-z bílého vína.Zda bylo víno sířené netuším / ale mohu se podívat na etiketu, pokud tam bude toto uvedeno/.Výchozí víno bylo určitě z kategorie “stolní” a tento experiment jsem podnikl popravdě pro ty sklen.demižonky /plný za 100 Kč- víno mi připadalo pro mě nepitelné-víno mám rád a dokáži jeho kvalitu posoudit.O to více mě potěšil chuťový výsledek takto uložené vínovice a chutnala všem, co tuto trochu ochutnali.
Podobné články
Tags: alkohol